Starosta Znojma: Nenechme si hyzdit krajinu

U Bantic minulý měsíc vyrostl další obří větrník. Rekordně vysoká větrná elektrárna podle mě hyzdí krajinu na dohled od Znojma a od Pálavy. Přitom náš kout jižní Moravy byl donedávna jednou z posledních enkláv, kde si krajina zachovávala svůj ryzí charakter typický střídáním polní a viničné krajiny. Je škoda, že obce rozhodují o stavbách větrných parků bez návaznosti na krajinný ráz celého Znojemska. Jako by nám nestačily ty stovky sloupů vysokého napětí a vysílačů mobilních operátorů. Město Znojmo před pár týdny vydalo jednoznačné stanovisko, které před výstavbou větrníků varuje. „Na trvale udržitelném rozvoji Znojemska se kromě zemědělství a lesnictví začíná výrazně podílet odvětví cestovního ruchu, které je zcela závislé na hodnotném krajinném rázu území. Proto jakékoli poškození krajinného rázu větrnými elektrárnami je třeba chápat jako poškození potenciálu krajiny pro cestovní ruch, a tak ho také hodnotit,“ konstatuje závěr studie, kterou si město nechalo zpracovat odborníky. Rád bych ale připojil několik dalších argumentů, abych předešel nařčení, že ve Znojmě nepřejeme alternativám, nebo že jsme snad ve vleku nějaké jaderné lobby. Naopak, já osobně se k jaderné energetice stavím velmi rezervovaně a tvrdím, že do definitivního vyřešení konečného úložiště jaderného odpadu není možné vážně uvažovat o rozšiřování stávajících jaderných kapacit. Za všech alternativních zdrojů energie se mi větrníky zdají být pro Znojemsko právě tou nejméně vhodnou variantou. Kromě důvodů shora řečených mě k tomu vede i přesvědčení, že máme po ruce zdroj daleko efektivnější a k naší malebné krajině šetrnější, a to jsou fotovoltaické články. Znojemsko je spolu s Mikulovskem nejteplejším regionem Česka, naopak v počtu a síle větru jsme spíše průměrní. Proč naše sluníčko, jehož zdejší mimořádné schopnosti tak rádi stavíme na odiv, když před návštěvníky hovoříme o znojemských vínech, nevyužijeme ve větší míře pro výrobu elektřiny? Roli zde hraje ještě jeden aspekt, a tou je štědře dotovaný výkup alternativní elektřiny, který pramení z bruselských nařízení a který jednoznačně deformuje tržní prostředí. Náklady na alternativní kilowathodinu jsou zatím vůči klasickým metodám výroby nekonkurenceschopné. Díky dotacím je ale byznys s alternativními energiemi zajímavým lákadlem. Jsem přesvědčen, že kdyby se v minulých desetiletích alespoň část prostředků celosvětově věnovaných na vývoj klasických zdrojů nebo pumpovaných do vývoje jaderných zařízení investovala do vylepšování alternativních způsobů výroby energie, byl by dnešní poměr cena/výkon daleko příznivější. Možná bychom dnes mohli sluneční elektrárny stavět i bez státních subvencí. Na závěr mi dovolte bonmot: Víte, která elektřina je vůbec nejlevnější? Ta, kterou vůbec nevyrobíme. Jinými slovy, to nejjednodušší a pro někoho dokonce možná banální řešení je energii nespotřebovat. Šetřením energií můžeme dosáhnout nepředstavitelných úspor, začít ale musí každý u sebe: doma, v úřadě, ve své firmě. V motivaci k úsporám zatím ale EU i náš stát bohužel zásadně selhávají.
Petr Nezveda, starosta Znojma

Zdroj: Znohjemksý Týden www.znoj-tyden.cz