DAČIČTÍ JSOU PROTI ELEKTRÁRNÁM

Dačická radnice se postavila proti větrníkům u Báňovic

Dačice, Vysočina - V Báňovicích na Jindřichohradecku, na samé hranici Jihočeského kraje a Vysočiny, by do několika let mohly stát dvě větrné elektrárny s výkonem čtyři megawatty. „Ty by za rok vyrobily tolik elektřiny, kolik spotřebuje 6 000 lidí,“ řekla Iva Štastná, jednatelka brněnské investorské firmy Eldaco. Většina obyvatel se záměrem souhlasí. Proti je ale radnice v nedalekých Dačicích. Větrníky by prý ublížily krajině.
Jihočeský kraj zatím nemá – na rozdíl od Vysočiny – velkou větrnou elektrárnu, která by provozovala komerční výrobu. V jihočeském regionu existuje asi dvě desítky menších vrtulí, které jejich provozovatelé postavili pro svou potřebu. Elektřinou z nich topí, svítí nebo ohřívají vodu. Báňovické větrníky by tak byly zřejmě nejvýkonnější v kraji.
Radnice v Dačicích s tím nesouhlasí. Před časem zamítla i stavbu meteorologického stožáru, který měl během roku zjistit, zda se větrníky vůbec v místě vyplatí. „Postavili jsme již desítky stožárů po celé České republice, ale s podobně zamítavým přístupem místního odboru životního prostředí jsme se ještě nesetkali. Stavba má podporu místních obyvatel, a kladná vyjádření dotčených orgánů,“ zdůraznila jednatelka elektrárenské společnosti Štastná.
Dva zhruba stometrové větrníky mají být od nejbližších báňovických domů asi tři čtvrtě kilometru daleko. Záměr je nyní ve fázi posuzování vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Projednávání by mohlo skončit na podzim. Pokud investor uspěje, začít se stavbou chce příští rok.
Větrníky by přitom v místě neměly zůstat natrvalo. V provozu mají být asi dvacet let, přičemž za rok vyrobí kolem devíti gigawatthodin (GWh). To odpovídá roční spotřebě elektřiny 6 200 lidí. „Obrazně řečeno, veškeré obyvatelstvo vzdálené od záměru do šesti kilometrů by mohlo být zásobováno elektřinou jen z těchto větrných elektráren,“ dodala Šťastná.
Obec ležící na hranicích přírodního parku Česká Kanada s projektem souhlasí. Proti podle místostarosty Jana Habra nejsou ani místní obyvatelé. „Projekt se představoval na veřejné schůzi. Svolali jsme na ni občany a většina je pro,“ řekl už dříve Habr.
O báňovických elektrárnách ale nechce nic slyšet dačická radnice. Její odbor životního prostředí, který o stavbě rozhoduje, tvrdí, že stožáry hrubě zasáhnou do panoramatu dominantního hřebenu Dačické kotliny. „Dojde tam k narušení krajinného rázu. Je to výrazně pohledově exponované místo, je vidět ze všech stran. O necelý kilometr dál jsme už loni zamítli stavbu věže mobilního operátora,“ řekl vedoucí odboru Jiří Müller. Podle něj větrníky nemají žádný ekologický ani ekonomický přínos. „Nevratně to na 20, 25 let zničí krajinu. Pro krajinu je to velice škodlivá věc,“ dodal Müller.
Míst, kde trvale fouká vítr a větrnou elektrárnu by se tam vyplatilo postavit, je přitom na jihu Čech poskrovnu. Výjimkou jsou lokality u hranic, vystupující kopce a východní části kraje, kam zasahuje Českomoravská vrchovina. Většinou jde ale o chráněná území.
Množství elektřiny vyrobené z větrníků v Česku láme v poslední době rekordy. V prvním čtvrtletí dodaly elektrárny meziročně 77 GWh elektřiny, meziročně o 115 procent víc. Přesto se vítr na celkové produkci elektřiny zatím podílí jen z 30 procent.
Celkový instalovaný výkon ve větrných elektrárnách v zemi je 133 megawattů. Loni k navýšení přispělo jednadvacet větrníků farmy Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. S celkovým instalovaným výkonem 42 megawattů je nyní farma největším fungujícím větrným parkem.
Instalovaný výkon větrných elektráren ve světě vzrostl loni o 27 procent na více než 94 gigawattů. Přibližně 20 gigawattů nově instalovaného výkonu větrníků odpovídá asi dvaceti temelínským blokům.

***

„Dojde tam k narušení krajinného rázu. Je to výrazně pohledově exponované místo, je vidět ze všech stran. O necelý kilometr dál jsme loni zamítli stavbu vysílače.“ Jiří Müller z dačické radnice

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina